Rubrika Prasátko osobně
Prasátko dlouho nepsala. A mezitím zapomněla, jaké to je, když se jeden vdává, zato ví, jaké to je, když má jeden bříško plné cizího člověka. Tedy, plné – on je to zatím velmi malý cizí člověk. Ale i tak zjistila už plno poučných věcí, napřyklad:Rubrika Chléb
Úplně ze všeho nejvíc nejlepší je, když vás někdo pozve, že ho s ním máte oslavit. Ještě nejvíc nejlepší je, když vás někdo pozve, a ještě na vás nechá výběr restaurace. To pak Prasátko zasedne k internetu a vybere, kam už se dlouho chystalo, ale buď že nebyl čas, nebo peňondze, nebo cokoliv. Tož jsme šli oslavit sestřinu zbrusu novou občanský průkaz do Červený tabulky.Rubrika Prasátko osobně
Každý ví, že na svatbě je nejméně důležitý ženich s nevěstou. Naopak je nutné svadebčanův dobře nakrmiti a napojiti, aby nás nepomluvili. Voni stejně pomluví, ale člověk má aspoň ten dobrý pocit, že to zase ZKUSIL.Rubrika Chléb
Nejdříu chtěla Prasátko napsat, jak báječně se měla v květnu v Maďarsku. Obrázky krásný k tomu měla. Enemže jak si nějak hrála s počítačem, obrázky jsou bůhvíkde. Tak chtěla napsat, jak krásně se mjela ve Španělsku, enemže práce je pořád moc a lidí málo, tak aspoň slintací vobrázky ukáže.Rubrika Čítanka
Prasátko, malé zvířátko, si koupilo – protože od jisté doby podporuje tenhle obrázkovej pornoprůmysl – časopis. Marie Claire. K tomu, aniž by žádalo, obdrželo 1 ks plastové tašky, 1 ks DVD jakéhosi, a navíc 1 ks časopisu National Geographic, co zbyl z loňského prosince.Rubrika Chléb
Tož Prasátko a Pú byli už leckde, aniž by vo tom šla řeč, protože práce je pořád moc a lidí málo a Prasátko je líná jako vše vši. Enemže teď měla Prasátčina maminka narozeniny a Prasátko a Pú teda byli zvaný na Nebozízek. Tak šli.
Rubrika Koníček děkuje, Koníček nechce!
Po Novým roce, hujaja, zdražila městská hromadná. Budiž. Řidiči nejsou zadarmo, taktéž oprava kolejí něco stojí, a v neposlední řadě i platy vrcholných manažerů je nutno udržovat na přijatelně vysoké úrovni, aby nám nevodešli někam inam, například na počtu, a my jsme se nemuseli spokojit s nějakým plebsem.
Rubrika Prasátko osobně
Kapitola pátá počíná vyprávění vo tym, co musí neuěsta ku svarbě míti.Rubrika Prasátko osobně
Prasátko v minulým díle zaplakala a jala se spřádat plány. V rámci snování navštívila také hojně propagovaný a každým rokem pořádaný, neboť v závěru velmi výnosný, Svarební veletrh v hotelu Diplomat, kde shlédla neuvěřitelný množství šatiček, botiček, kytiček, stužek, dortíků a všeho možnýho dalšího. Až se naší malé Prasátce její malá hlava zatočila. Na malou chvíli pod tlakem událostí Prasátko také zešílela a uvažovala, zda by nakonec neměla mít šatičky, botičky, na stolech barevné kamínky a večer kouzelníka. Naštěstí si vzpomněla, že kouzelníky z duše nenávidí. Stejně ale každý večer sedávala u internetu a čítala truchlivé historky, jak zlá tchyně překazila svatbu, svatbu překazil někdo jiný, dodavatelé jsou líní a hnusní a vůbec.Rubrika Prasátko osobně
Svarba. Ju, svarba. Skončili jsme u toho, jak Prasátko panikařila, že nic nemá. Takže se rychle rozhodla, že mít musí, nejlíp termín, prstýnek a Púa. Prasátko byla pevně rozhodnutá, že to stačí.Copyright © 2003 eLKa, Všechna práva vyhrazena ®, Webdesign: Vít Dlouhý
Stránky jsou tvořeny dle kritérií XHTML 1.0 Strict, jsou CSS validní a splňují podmínky Dogma W4.
Váš prohlížeč nepodporuje HTML 4.0 a CSS, formátování je vypnuto, avšak obsah nebude nijak narušen!
